Menu

Navigace

Jeden duch, jeden tým, jedno vítězství!

 

Zajímavosti z klubu

Ostravská vlnka - první klubové závody nejmladších plavců

Ostravská vlnka - první klubové závody nejmladších plavců

V pátek 29. listopadu 2019 uspořádal Klub plaveckých sportů Ostrava v rámci spolupráce se SAREZA s.r.o. historicky první klubové plavecké závody pro nejmladší děti Ostravy a okolí. (nejmladší účastník měl 5 let). Plavecké se závody se konaly na 25m bazéně Na Ozdravném centru Ještěrka v Ostravě–Bartovicích a zúčastnilo se jej více než 100 dětí, které si zazávodily na nejkratších tratích, 25 a 50m plavaných plaveckými způsoby znak, prsa a kraul.

Celou akci sledovali rodiče dětí přímo u vodní plochy bazénu, takže své děti viděli v akci takřka na dotek ruky, mohli je povzbudit a ihned po doplavání pochválit za skvělý závod. Všechny děti si z akce odnesly diplomy za každý odplavaný start a malou cenu.

Celá akce proběhla za velmi příjemné a přátelské atmosféry, všichni odcházeli domů s dobrým pocitem, že i nejmenší členové Klubu plaveckých sportů Ostrava mají mezi závodníky své místo a jsou pro klub důležití.

Další Ostravská vlnka proběhne na jaře 2020.

„Celé závody probíhaly v neskutečné atmosféře, přestože šlo jen o zábavu, všechny děti ze sebe vydaly maximum a opět jsme se přesvědčili o tom, že soutěžení v tomto věku je pro děti nejvyšší formou zábavy a neměli bychom na to zapomínat. Domů jsem odcházel nabitý velkou dávkou energie, která byla na bazéně přítomna po celou dobu konání“.

Jan Pala, předseda klubu

Ostravští veteráni opět v akci - Vinohradská veteraniáda

Ostravští veteráni opět v akci - Vinohradská veteraniáda

Otevřený přebor pražských Bohemians v plavání včera proběhl. Dva týdny po zimním mistráku a tudíž s „oslnivou formou“, podpořenou buď nicneděláním nebo děláním všeho možného, s výjimkou plavání, se letošní Vinohradské veteraniády zúčastnilo, stejně jako před rokem, pouze torzo našeho týmu ve složení téměř bratrské dvojice Petr Stiller – Robert Havlíček. Kouzelná byla již prezentace, kdy jsme dostali biancodiplomy se pokynem, že si tam máme napsat co chceme. Jiné odměny se nerozdávaly a ani výsledky se nevyhlašovaly, takže jedinou odměnou byl milý úsměv servírky, která nám po závodech na večírku přinesla vepřové koleno a orosený pozdrav z Plzně. Přesto měly závody v suterénu stařičké  sokolovny své kouzlo. Pětidráhová pětadvacítka prodělala oproti loňsku technické zhodnocení (modernizaci) v podobě oplátování startovních bloků hliníkovým plátem polepeným smirkovým papírem a zasahujícím až pod hladinu, čímž bylo na startovní stěně eliminováno riziko rozdrcení kotníku při nešťastné kotoulové obrátce. Tedy za předpokladu, že obrátka byla realizována v přesném středu dráhy, protože její nešťastné provedení na hraně plátu mohlo rovnou znamenat amputaci části dolní končetiny. Asi to mají klokaní zmáklé, protože za celé odpoledne nebyla prolita krev, která by byla zmíněna spíkrem večera, čestným předsedou ČSPS Vladimírem Srbem. Obrátková stěna byla této operace ušetřena, takže drcení kotníků nebylo nijak bráněno. V organizaci závodu nebyly žádné prostoje, žádné zdržování a tak jsme svými prvními starty proletěli stylem „úprk“ na trase tribunka-startovní blok, ale pak už jsme byli ostražití. Stinky zase vyhrál co šlo a zbytek týmu… škoda slov. Ale večírek jsme si užili oba, jako bychom si jej snad i zasloužili…

autor: Robert Havlíček